Skip to main content

Bohové nejsou dokonalí. (ÚVAHA o pokušení)

„Jsi jedna z milionu.“ Věta ze širokého repertoáru povrchně směšných a také hlubších replik zkušených svůdců a pábitelů. Funguje to? Myslím, že ano. O slabostech a pokušeních Homo Sapiens lze psát romány. 

 

Mají Bohové slabosti? 

Na tuto otázku vám neodpovím přesně, protože „Vím, že nic nevím...“ Záleží na tom kteří. Křesťanství to například nepřipouští. Jiné mytologie ano. Starořecká mytologie s mnohočetným Olympem vykresluje Bohy podobně náchylné ke slabostem a pokušením, jak to platí u nás lidí.

V pověstech se to přímo hemží situacemi, které to potvrzují. A i proto se to nám smrtelníkům dobře čte a sleduje na obrazovkách, neboť je to osvobozující. Když už Bohové nejsou dokonalí, proč bychom měli být my?

 

Jen jedna z milionu 

Astreya, smrtelnice, pozemšťanka (uhnětená z hlíny?) s hnědýma očima a jemně drzým pohledem. Hvězdná dcera otce z Mykén a otrokyně z Troje. Dokonalá postava, lesklé vlasy s vůní šeříku a mámivá prsa, za které bys klidně obětoval býka. (klikni SEM) 

Posel Bohů, bůžek Hermes ji objevil na dvoře vládce Mykén, když nesl poselství od Boha Dia. Zamiloval se. Nedalo se jinak. Učarovala ho svým pohledem a nadhledem, který láká každého muže, ženu, i jiné tvory kteří mají srdce a nedosažené touhy. 

 

Ondra michalek MIO

 

Co dokáže pozemská krása? 

Po návratu na Olymp si zamilovaného Hermese všiml Zeus. Vytáhl z něho to, co ovládlo jeho ducha a udělalo z něho prostopášného a mentálně rozkolísaného boha.

Pozemsky mělký pocit, který ho posedl a drží se ho, bez možnosti krátkodobé léčby. Láska. Ať už platonická, nebo ta pravá. To je ten cit, který z nás dělá veselé, silné, nevraživé, závistivé, žárlivé a zranitelné. 

Zpráva o slabosti posla bohů se přehnala rychleji, než by to dokázal rozšířit on sám. Taková poselství nemají nohy. Letí si rychleji než světlo. Kdo by se nechtěl zaplést a pohrávat si s Astreyou - krásnou pozemšťankou? 

Sám velký Bůh blesku, i jeho manželka Héra se pokoušejí navázat toto mámivé spojení. Okřídlený kůň Pegas se tomu snaží bránit a vzdorovat. Spojení s krásnou pozemskou bytostí, je možná příslibem něčeho jiného, než co lze najít ve světě božstev.

Nepoznaného, hravého a smrtelně přitažlivého. Tento pozemsky obyčejný, hliněný virus může brzy ovládnout i další rezidenty Olympu.  Co nám lidem závidí Bohové, kteří mají všechno? 

Myslím, že právě tu naši sladkou pomíjivost.

 

#Ďuro a Ondra

 

P.S. Čí je ta ruka vlevo dolů? Odpověď najděte sami. Chcete-li si přečíst i jiné mytologické úvahy, klikněte ZDE.

Pridajte komentár